
Co je diastáza břišních svalů?
Diastáza přímých břišních svalů (lat. diastasis recti abdominis) je stav, kdy dochází k oddálení pravé a levé části přímého břišního svalu podél linea alba, což je středová vazivová čára spojující obě svalové strany. Tento stav se nejčastěji vyskytuje po porodu, kdy se břišní svaly během těhotenství přirozeně roztahují, aby umožnily růst plodu.
Během těhotenství působí rostoucí děloha a zvyšující se nitrobřišní tlak na přední břišní stěnu. Pokud jsou svaly a pojivová tkáň příliš přetíženy, dochází k jejich oslabení a rozestupu, což může vést k přetrvávající diastáze po porodu.
Diastáza se netýká pouze estetiky. Může negativně ovlivnit stabilitu trupu, držení těla, funkci pánevního dna, dýchání i každodenní pohyb. Mnoho žen po porodu pociťuje:
- Nestabilitu trupu
- Bolesti v bederní části zad
- Problémy s držením těla
- Pocit oslabeného středu těla
- Trávicí potíže, nadýmání
- Únik moči nebo pocit tlaku v pánvi
Diastáza je klinicky diagnostikována, pokud rozestup mezi svaly přesahuje přibližně 2,5 cm, což odpovídá šířce dvou prstů. Rozestup lze odhalit při fyzikálním vyšetření nebo pomocí ultrazvuku.
Mnoho žen si není vědomo, že diastázu má, protože ne vždy je na první pohled viditelná. Typickým znakem je vyklenutí břicha při námaze, například při vstávání z postele. Pokud není diastáza správně řešena, může vést ke chronickým problémům s páteří, pánevním dnem či břišní kýlou.
Je důležité zdůraznit, že nevhodné cvičení, zejména klasické posilování břicha (např. sedy-lehy, planky nebo zkracovačky), může stav zhoršit. Místo toho je nutné zaměřit se na cílenou aktivaci hlubokých břišních svalů pod dohledem odborníka.
Dobrou zprávou je, že s pomocí vhodných cviků a odborného vedení lze diastázu výrazně zlepšit, nebo dokonce zcela uzavřít, a tím obnovit funkčnost, sílu a stabilitu trupu.
Kdo je ohrožen a proč?
Diastáza břišních svalů se nejčastěji vyskytuje u žen po porodu, ale postihnout může i muže, děti či ženy bez těhotenské anamnézy. K jejímu vzniku přispívá více rizikových faktorů, které je důležité znát.
Rizikové skupiny:
- Ženy s vícečetným těhotenstvím (dvojčata, trojčata)
- Porod velkého dítěte (nad 4 kg)
- Více porodů v krátkém časovém intervalu
- Ženy nad 35 let v době těhotenství
- Ženy s nadměrným přírůstkem hmotnosti během těhotenství
- Genetická predispozice ke slabším pojivovým tkáním
- Předchozí chirurgické zákroky v oblasti břicha (např. císařský řez)
- Slabý hluboký stabilizační systém již před těhotenstvím
U mužů a netěhotných žen může diastáza vzniknout v důsledku:
- Chronického kašle
- Špatného zvedání těžkých břemen
- Obezity a zvýšeného nitrobřišního tlaku
- Opakovaného cvičení s nesprávnou technikou
Většina žen si uvědomí problém až několik týdnů či měsíců po porodu, kdy se při běžné aktivitě objeví pocit slabosti trupu nebo vyklenutí břicha. Pokud není diastáza léčena, může vést ke zhoršení kvality života, potížím s pohybem a dokonce i ke vzniku kýly.
Mezi hlavní příčiny patří nedostatečná poporodní péče o tělo, chybějící cílená rehabilitace a předčasné zahájení intenzivního cvičení bez kontroly odborníka.
Znalost rizikových faktorů umožňuje včasnou prevenci, lepší diagnostiku a vytvoření individuálního rehabilitačního plánu, který respektuje specifika každé ženy.
Porozumění anatomii středu těla
Správné pochopení anatomie core systému (středu těla) je klíčové pro účinnou léčbu diastázy. Core představuje komplexní souhru hlubokých svalů, které společně stabilizují páteř, pánev a břišní dutinu.
Hlavní složky středu těla:
- Přímý břišní sval (musculus rectus abdominis) – tvoří přední stěnu břicha a je zodpovědný za ohýbání trupu. U diastázy dochází k jeho oddělení podél linea alba.
- Příčný břišní sval (musculus transversus abdominis) – nejhlubší břišní sval, který působí jako „přírodní pás“. Je zodpovědný za vnitřní stabilizaci trupu a kontrolu tlaku.
- Šikmé břišní svaly (vnější a vnitřní) – umožňují rotaci a úklony trupu.
- Bránice (diaphragma) – hlavní dýchací sval, který se pohybuje při nádechu a výdechu a úzce spolupracuje s hlubokými břišními svaly.
- Svaly pánevního dna – stabilizují dolní část trupu, podporují vnitřní orgány a hrají roli při dýchání a při kontrole močení.
- Multifidy a hluboké zádové svaly – udržují stabilitu páteře a jsou klíčové pro posturální kontrolu.
Co se děje při diastáze?
U diastázy dochází k narušení funkční spolupráce těchto svalů:
- Oslabený přímý břišní sval ztrácí oporu
- Příčný břišní sval není aktivován správně
- Dochází k narušení nitrobřišního tlaku
- Kompenzace přetěžují bederní oblast a pánev
Výsledkem je posturální nestabilita, bolesti a snížení výkonu. Bez správné aktivace dochází ke zhoršování stavu.
Účinná terapie musí cílit nejen na samotné zavření rozestupu, ale především na funkční propojení hlubokého stabilizačního systému. To zahrnuje:
- Aktivaci příčného svalu a bránice
- Vědomou práci s dechem
- Zapojení pánevního dna
Rekonstrukce core systému vede ke zlepšení držení těla, stabilitě a návratu k bezbolestnému pohybu v každodenním životě.
Nejčastější příznaky, na které si dát pozor
Diastáza se může projevovat různými způsoby – od viditelných změn po subtilní funkční omezení. Následující příznaky mohou signalizovat její přítomnost.
Hlavní symptomy:
- Vyklenutí břicha do tvaru „špičky“ při zvedání trupu
- Pocit slabosti nebo měkkosti v oblasti pupku
- Neschopnost aktivovat břišní svaly při pohybu
- Bolest v dolní části zad
- Zhoršené držení těla a únava při chůzi nebo stání
- Únik moči při smíchu, kýchnutí nebo skákání
- Zhoršené trávení, nadýmání
- Pocit tlaku v pánvi nebo riziko prolapsu
Ženy si často všimnou, že „něco není v pořádku“ – tělo se chová jinak, než před těhotenstvím. Pokud se vyskytne více z výše uvedených příznaků, doporučuje se konzultace s fyzioterapeutem, který provede komplexní vyšetření a navrhne vhodný plán péče.
Nejlepší fyzioterapeutické přístupy
Diastáza přímého břišního svalu po porodu je stav, kdy dochází k rozestupu dvou částí svalu musculus rectus abdominis podél vazivové struktury zvané linea alba. Nejčastěji se objevuje ve třetím trimestru těhotenství nebo po porodu a postihuje až 60 % žen po porodu. Kromě estetiky ovlivňuje i funkci hlubokého stabilizačního systému trupu a pánevního dna.
Rizikové faktory a výskyt
Hlavními rizikovými faktory jsou:
- vícečetná těhotenství nebo těhotenství s větším plodem
- vyšší věk rodičky
- slabá aktivita hlubokého stabilizačního systému
- opakované nevhodné cvičení během těhotenství
- genetická predispozice k oslabení vaziva
Diastáza se vyskytuje nejčastěji u žen po porodu, ale může se objevit i u mužů či starších osob v důsledku nadměrného nitrobřišního tlaku.
Anatomie břišní oblasti
- musculus rectus abdominis – přímý břišní sval, který probíhá svisle po obou stranách pupku
- linea alba – vazivová struktura mezi pravým a levým přímým břišním svalem
- musculus transversus abdominis – nejhlubší břišní sval, klíčový pro stabilitu trupu
- šikmé břišní svaly (externí a interní) – zajišťují rotaci trupu a laterální stabilitu
Hlavní příznaky diastázy
- vystouplé břicho (zejména při zátěži nebo vstávání)
- oslabený střed těla, zhoršené držení těla
- bolesti v oblasti beder
- pocit nestability páteře při běžných činnostech
- únik moči, zejména při kašli, smíchu nebo skákání
- příznaky bývají intenzivnější večer nebo po fyzické námaze
Efektivní cviky na diastázu břišních svalů
Při rehabilitaci je klíčová aktivace hlubokého stabilizačního systému bez přetěžování přímého břišního svalu. Níže uvedené cviky lze provádět i v domácím prostředí.
Aktivace transverzálního břišního svalu vleže
Postup:
Lehněte si na záda, pokrčte kolena, chodidla na podlaze. Nadechněte se do boků a při výdechu jemně vtáhněte podbřišek směrem k páteři. Záda zůstávají v neutrální poloze.
Opakování: 3 série po 10 opakováních, výdrž 5–10 sekund.
Na co si dát pozor: Nevytlačujte břicho směrem ven a nezadržujte dech.
Cvičení s pánevním kipem
Postup:
Vleže na zádech, pokrčená kolena. Při výdechu podsazujte pánev a jemně zatlačte bedra do podložky, současně aktivujte hluboké břišní svaly.
Opakování: 3 série po 12 opakováních.
Na co si dát pozor: Vyvarujte se švihového pohybu, pohyb by měl být plynulý a vědomý.
Dýchání do žeber v sedě nebo ve stoje
Postup:
Položte ruce na dolní žebra. Nadechněte se do stran, aby se žebra rozšířila do šířky. Při výdechu aktivujte podbřišek a přitahujte žebra k sobě.
Opakování: 2–3 minuty denně, ideálně několikrát denně.
Na co si dát pozor: Dýchání musí být klidné, plynulé, bez zvedání ramen.
Cvičení „dead bug“ – upravená verze
Postup:
Lehněte si na záda, ruce kolmo nad sebe, nohy pokrčené v 90°. Při výdechu spouštějte jednu nohu dolů, aniž byste změnili polohu trupu. Poté vraťte a opakujte s druhou.
Opakování: 2 série po 10 opakováních na každou stranu.
Na co si dát pozor: Břicho musí zůstat aktivní, nevyklenuje se. Nezvedejte hlavu ani ramena.
Jak si pomoci doma
Rehabilitace diastázy vyžaduje trpělivost, pravidelnost a důslednost.
Domácí podpora zahrnuje:
- vyhýbání se cvikům jako jsou klasické sedy-lehy, prkno nebo sklapovačky
- nošení speciální poporodní bandáže nebo pásu (pouze na doporučení fyzioterapeuta)
- správné držení těla při chůzi, stání i sezení
- vědomá aktivace hlubokých svalů i během denních činností (např. při zvedání dítěte)
- vyvážená strava a hydratace pro podporu regenerace pojivových tkání
Doba zotavení závisí na míře rozestupu a individuálním přístupu – většinou 3 až 9 měsíců. U některých žen může být stav přetrvávající a vyžaduje chirurgické řešení (abdominoplastika).
5 nejčastějších otázek
1. Je možné se diastázy zbavit bez operace?
Ano, většina žen dosáhne zlepšení pravidelným cvičením a fyzioterapií.
2. Kdy mohu začít s cvičením po porodu?
S jemnými dechovými a aktivačními cviky lze začít již pár dní po porodu, vždy po konzultaci s lékařem.
3. Jak poznám, že mám diastázu?
Lehněte si na záda, pokrčte kolena, mírně zvedněte hlavu a nahmatejte prostor mezi svaly nad a pod pupkem. Pokud cítíte měkké místo nebo propad, může jít o diastázu.
4. Mohu s diastázou cvičit v posilovně?
Ano, ale pouze s cviky, které jsou bezpečné. Vyhněte se cvikům zvyšujícím nitrobřišní tlak.
5. Je diastáza jen estetický problém?
Ne, ovlivňuje funkci středu těla, může způsobit bolesti zad, inkontinenci a problémy s držením těla.
