Fyzioterapie při Artróze: Efektivní Léčba a Cvičení

fartróza fyzioterapie léčba cvičení klouby

Co je artróza?

Artróza je degenerativní onemocnění kloubů, které se projevuje postupným opotřebením kloubní chrupavky. Chrupavka pokrývá kloubní plochy kostí a umožňuje hladký a bezbolestný pohyb. S postupujícím opotřebením chrupavky dochází ke ztrátě její pružnosti a schopnosti tlumit nárazy, což vede k bolesti, ztuhlosti a omezení pohybu.

Toto onemocnění se nejčastěji objevuje ve středním a vyšším věku, ale může postihnout i mladší jedince, zejména po úrazech nebo nadměrném zatěžování kloubů. Artróza nejčastěji postihuje kolena, kyčle, páteř a drobné klouby rukou.

Hlavní příznaky artrózy

Bolest kloubů, která se zhoršuje při pohybu a zátěži.
Ztuhlost kloubů, zejména po delší nečinnosti (např. ranní ztuhlost).
Omezená pohyblivost, která ztěžuje běžné denní aktivity.
Otékání a zarudnutí kloubů, pokud dochází k zánětlivé reakci.
Křupání a praskání v kloubech při pohybu.
Deformity kloubů, které se mohou objevit v pokročilých stádiích onemocnění.

Artróza je chronické progresivní onemocnění, které může vést k trvalému poškození kloubů a snížení kvality života. Včasná diagnostika a správná léčba, včetně fyzioterapie, mohou výrazně zpomalit její progresi a snížit nepříjemné příznaky.

Anatomie kloubů postižených artrózou

Kloub je složitá struktura, která umožňuje pohyb mezi kostmi a tlumí nárazy. Klouby obsahují několik důležitých složek:

Chrupavka – hladký a pružný povrch, který pokrývá konce kostí a umožňuje plynulý pohyb bez tření.
Synoviální tekutina – kloubní mazivo, které snižuje tření a vyživuje chrupavku.
Kloubní pouzdro – ochranný obal kloubu, který drží kloub pohromadě.
Vazy a šlachy – stabilizují kloub a umožňují pohyb.
Svaly – poskytují oporu kloubu a zajišťují jeho pohyblivost.

V případě artrózy dochází k postupnému opotřebení chrupavky, což vede k zániku tlumicích funkcí a většímu tření mezi kostmi. To způsobuje bolest, zánět a deformaci kloubu.

Nejčastěji postižené klouby

Kolenní kloub (gonartróza) – nejčastější typ artrózy, způsobuje bolest a omezenou pohyblivost kolene.
Kyčelní kloub (koxartróza) – projevuje se bolestí v třísle a omezením chůze.
Páteř (spondylartróza) – postihuje meziobratlové klouby, což vede k bolestem zad a ztuhlosti.
Drobné klouby rukou – často se objevují deformity prstů a snížená funkčnost rukou.

Incidence artrózy

Artróza je nejčastější kloubní onemocnění a významná příčina bolesti a omezené pohyblivosti u starší populace.

Postihuje přibližně 10 % dospělé populace, přičemž riziko se zvyšuje s věkem.
Více než 50 % lidí nad 65 let má známky artrózy na rentgenových snímcích.
Ženy jsou artrózou postiženy častěji než muži, zejména po menopauze.
Nejčastěji se vyskytuje artróza kolene (gonartróza), která tvoří přibližně 40 % všech případů artrózy.
Obezita je hlavním rizikovým faktorem – nadváha zvyšuje zátěž na klouby a urychluje degenerativní procesy.

Artróza je jedním z hlavních důvodů snížené mobility u seniorů a představuje závažný problém veřejného zdraví, který ovlivňuje kvalitu života postižených osob.

Rizikové faktory artrózy

Věk

S přibývajícím věkem se snižuje schopnost regenerace chrupavky, což zvyšuje riziko artrózy. Po 50. roce života se incidence artrózy výrazně zvyšuje.

Genetika

Pokud mají rodiče artrózu, zvyšuje se pravděpodobnost jejího vzniku i u jejich potomků. Dědičné faktory mohou ovlivnit sílu a kvalitu chrupavky.

Nadváha a obezita

Každý kilogram nadváhy znamená zvýšené zatížení kloubů, především kolen a kyčlí. To vede k rychlejšímu opotřebení chrupavky.

Poranění a nadměrné zatěžování kloubů

Opakované zranění, například zlomeniny, vykloubení nebo natržení vazů, může vést k předčasné artróze. Sportovci a lidé vykonávající těžkou fyzickou práci jsou více ohroženi.

Špatné držení těla a nevhodná mechanika pohybu

Dlouhodobé přetěžování určitých kloubů kvůli špatnému držení těla, nesprávnému způsobu chůze nebo nesprávné pracovní ergonomii může vést k nerovnoměrnému opotřebení chrupavky.

Zánětlivá a metabolická onemocnění

Nemoci jako revmatoidní artritida, dna nebo cukrovka mohou zhoršit stav chrupavky a vést k rychlejší progresi artrózy.

Nedostatek pohybu

Sedavý způsob života vede k ochabnutí svalů, které podporují klouby. Nedostatek pohybu také snižuje produkci synoviální tekutiny, což přispívá k většímu tření a rychlejší degeneraci kloubů.

Hormonální faktory a menopauza

Po menopauze dochází u žen ke snížení hladiny estrogenu, což může negativně ovlivnit zdraví chrupavky a zrychlit degenerativní změny v kloubech.

Druhy artrózy

Primární a sekundární artróza

Primární artróza vzniká bez zjevné příčiny a je spojena především s věkem a opotřebením kloubní chrupavky. Je nejčastější u osob nad 50 let, kdy dochází k postupné ztrátě elasticity chrupavky a snížení produkce synoviální tekutiny. Na jejím vzniku se podílí genetické faktory, hormonální změny (zejména u žen po menopauze) a dlouhodobé mechanické zatížení kloubů.

Sekundární artróza se objevuje jako následek jiného onemocnění nebo mechanického poškození kloubu. Může být důsledkem úrazů, zánětlivých onemocnění (revmatoidní artritida), metabolických poruch (cukrovka, dna) nebo vrozených deformací kloubů. Sekundární artróza může postihnout mladší jedince a často postupuje rychleji než primární forma.

Artróza podle postiženého kloubu

Gonartróza (artróza kolenního kloubu) – nejčastější forma artrózy, projevující se bolestí, ztuhlostí a omezenou pohyblivostí kolene. Často vede ke změnám ve stylu chůze a může způsobovat sekundární bolest zad a kyčlí.
Koxartróza (artróza kyčelního kloubu) – charakterizovaná bolestí v tříslech a omezením rozsahu pohybu, což může postupně vést ke zkrácení svalů a změnám v chůzi.
Spondylartróza (artróza páteře) – postihuje meziobratlové klouby, zejména v oblasti krční a bederní páteře. Může vést k chronické bolesti zad, omezené pohyblivosti a útlaku nervových kořenů.
Artróza rukou a prstů – typická tvorbou Heberdenových a Bouchardových uzlů, které způsobují bolest a ztrátu jemné motoriky. Častější u žen po menopauze.
Omartóza (artróza ramenního kloubu) – snižuje rozsah pohybu ramene, způsobuje bolest při zvedání paže nebo při pohybu nad hlavou.
Artróza hlezenního kloubu – méně častá, ale často se vyvíjí po úrazech, například podvrtnutí kotníku.

Posttraumatická artróza

Vzniká jako následek mechanického poškození kloubu, například po zlomeninách, vykloubení nebo poškození vazů. Tato forma artrózy se může rozvinout i u mladších jedinců, především u sportovců nebo osob s fyzicky náročným zaměstnáním.

Idiopatická artróza

Diagnostikuje se, pokud není možné určit jasnou příčinu vzniku onemocnění. Může postihnout jednu nebo více kloubních struktur a často se vyvíjí symetricky na obou stranách těla.

Klinické vyšetření

Diagnóza artrózy je založena na anamnéze pacienta, fyzikálním vyšetření a zobrazovacích metodách.

Anamnéza – lékař se ptá na trvání a intenzitu bolesti, ztuhlost kloubu, omezení pohybu a možné rizikové faktory, jako jsou úrazy, nadváha či rodinná anamnéza artrózy.
Fyzikální vyšetření – hodnotí se rozsah pohybu, stabilita kloubu, přítomnost otoků a bolestivost při pohybu nebo palpaci.
Specifické testy:
- Test McMurray – detekuje poškození menisku u pacientů s gonartrózou.
- FABER test – používaný při diagnostice koxartrózy k hodnocení pohyblivosti kyčelního kloubu.

Zobrazovací metody

Rentgen (RTG) – nejběžnější metoda, umožňuje detekovat zúžení kloubní štěrbiny, přítomnost osteofytů a změny na kostech.
Magnetická rezonance (MR) – poskytuje detailní zobrazení chrupavky, měkkých tkání a synoviálního prostoru, vhodná v raných stádiích artrózy.
CT (počítačová tomografie) – využívá se k přesné analýze kostních změn u pokročilé artrózy.
Ultrazvuk (USG) – slouží k hodnocení výpotku v kloubní dutině a stavu měkkých tkání.

Léčba

Konzervativní metody léčby

Fyzioterapie a rehabilitace

Fyzioterapie je klíčovou součástí léčby artrózy, která pomáhá zmírnit bolest, zlepšit funkčnost kloubu a posílit okolní svalstvo.

Manuální terapie

Mobilizace kloubů pomáhá zlepšit jejich pohyblivost, snížit bolest a optimalizovat krevní oběh v oblasti postiženého kloubu.

Elektroterapie

TENS (transkutánní elektrická nervová stimulace) – pomáhá tlumit bolest pomocí nízkofrekvenční stimulace.
Ultrazvuková terapie – podporuje regeneraci chrupavky a zlepšuje prokrvení tkání.
Laserová terapie – účinná v redukování zánětu a stimulaci hojení kloubních struktur.

Hydroterapie

Cvičení ve vodě umožňuje pohyb bez nadměrného zatížení kloubů, čímž napomáhá zlepšení kondice a snížení bolesti.

Cvičení při artróze

Pravidelný pohyb je zásadní pro udržení funkčnosti kloubů. Doporučují se cviky, které nezatěžují chrupavku, ale zároveň posilují svalstvo a zvyšují stabilitu kloubu.

Posilovací cviky

Zvedání nohy vleže – posiluje stehenní svaly a stabilizuje koleno.
Výpony na špičky – posilují lýtkové svaly a zlepšují stabilitu kotníku.
Izometrické cviky na čtyřhlavý sval stehenní – pomáhají stabilizovat kolenní kloub.

Protahovací a mobilizační cviky

Protažení hamstringů – zlepšuje flexibilitu zadní strany stehen a odlehčuje kolennímu kloubu.
Krouživé pohyby kyčlí – pomáhají udržovat kloubní mobilitu.

Propriocepční cvičení

Cvičení na balanční podložce – trénuje stabilitu a koordinaci kloubů.
Stání na jedné noze – posiluje hluboké stabilizační svaly.

Ortézy a kompenzační pomůcky

Kolenní ortézy pomáhají stabilizovat kloub a snižují bolest.
Vložky do bot pomáhají korigovat držení těla a odlehčit klouby.

Jak si může člověk s artrózou pomoci sám?

Artróza je chronické onemocnění, ale správnými kroky lze zmírnit bolest, zlepšit pohyblivost a zpomalit její progresi. Důležité je vyhnout se nevhodným pohybům, zaměřit se na prevenci a zvolit vhodné strategie léčby, zejména pokud se člověk chce vyhnout operaci.

Na co si dát pozor a jakým pohybům se vyhnout?

Některé pohyby mohou artrózu zhoršit, protože zvyšují zatížení kloubů a urychlují opotřebení chrupavky. Doporučuje se vyhnout:

Vysoce nárazovým aktivitám, jako je běh, skákání a sporty s prudkými změnami směru (např. tenis, fotbal).
Dlouhodobému sezení nebo stání bez pohybu, což vede ke ztuhlosti kloubů.
Častému ohýbání a hlubokým dřepům, které přetěžují kolena a kyčle.
Nesprávné technice při zvedání těžkých břemen, která může poškodit páteř a klouby dolních končetin.
Opakovaným pohybům bez dostatečného odpočinku, například při manuální práci nebo nesprávném pracovním zatížení rukou a prstů.

Prevence a první kroky při zjištění příznaků

Pokud se objeví první příznaky artrózy, je důležité začít co nejdříve jednat, aby se zpomalil průběh onemocnění. Mezi základní kroky patří:

Udržování zdravé hmotnosti, protože každý kilogram navíc výrazně zatěžuje klouby, zejména kolena a kyčle.
Pravidelný pohyb, přičemž nejlepší jsou aktivity s nízkým dopadem na klouby, jako je plavání, chůze, cyklistika nebo jóga.
Dostatečné posílení svalů, zejména kolem postižených kloubů, což pomáhá rozložit zátěž a stabilizovat klouby.
Správná obuv, která tlumí nárazy a podporuje správné držení těla.
Vyhýbání se dlouhodobé nečinnosti, protože pohyb pomáhá stimulovat tvorbu synoviální tekutiny, která chrání klouby.
Strava bohatá na protizánětlivé potraviny, jako jsou omega-3 mastné kyseliny (ryby, lněná semínka), antioxidanty (ovoce, zelenina) a kolagen (vývary z kostí, želatina).
Aplikace tepla nebo chladu – teplo pomáhá uvolnit svaly a snížit ztuhlost, zatímco chlad je vhodný pro zmírnění otoku a akutní bolesti.

Co dělat, pokud je artróza již pokročilá a chcete se vyhnout operaci?

I při pokročilé artróze existují způsoby, jak udržet pohyblivost kloubu a minimalizovat bolest, aby bylo možné se vyhnout chirurgickému zákroku:

Fyzioterapie s individuálně přizpůsobeným programem cvičení zaměřeným na posílení svalů a udržení hybnosti kloubů.
Použití fyzikálních terapií, jako jsou laser, ultrazvuk nebo elektroterapie, ke snížení bolesti a zánětu.
Cvičení ve vodě (hydroterapie), která umožňují zatížit klouby méně a zároveň posilovat svaly.
Ortézy a podpůrné pomůcky, například kolenní ortézy, vložky do bot nebo hůl pro snížení zatížení postiženého kloubu.
Šetrná mobilizace a protahování, například jemné rotační pohyby a cvičení na uvolnění kloubů.
Techniky relaxace a řízení stresu, protože chronický stres může zvýšit vnímání bolesti a svalové napětí.

Správným přístupem a dlouhodobou strategií může mnoho pacientů s artrózou odložit nebo zcela předejít nutnosti operace a zachovat si pohyblivost i kvalitu života.

Časté otázky o artróze

1. Jaké jsou nejlepší sporty pro lidi s artrózou?

Nejlepší jsou aktivity s nízkým dopadem, jako je plavání, jízda na kole, chůze, jóga a pilates. Pomáhají udržet pohyblivost kloubů, posilují svaly a zlepšují celkovou kondici bez zbytečného přetěžování kloubů.

2. Může se artróza vyléčit?

Ne, artróza je chronické a progresivní onemocnění, které nelze zcela vyléčit. Správným přístupem však lze výrazně zpomalit její průběh a zmírnit příznaky.

3. Jaká strava pomáhá při artróze?

Doporučuje se strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny (ryby, lněná semínka), antioxidanty (jahody, špenát, mrkev) a kolagen (vývary z kostí, želatina, libové maso). Omezit by se měly cukry, průmyslově zpracované potraviny a nadměrné množství červeného masa, které mohou podporovat zánět.

4. Kdy je lepší použít teplo a kdy chlad na bolest kloubů?

Chlad pomáhá zmírnit otok a bolest při akutním zánětu, například po větší zátěži nebo při noční bolesti.
Teplo je vhodné na uvolnění svalového napětí a ranní ztuhlosti.

5. Jak zabránit zhoršení artrózy?

Základem prevence je pravidelný pohyb, udržování zdravé hmotnosti, vyhýbání se přetěžování kloubů, správná obuv a dostatečný příjem protizánětlivých potravin. Důležitá je také spolupráce s fyzioterapeutem, který může pomoci s výběrem nejvhodnějšího cvičení a terapií.

Správným životním stylem a pravidelnou péčí o klouby lze artrózu zvládnout a zachovat si aktivní a nezávislý život.